Jakub Flejšar je český sochař, jehož tvorba se soustředí především na člověka a přírodu. Vyrůstal v umělecké rodině a studoval na Gymnáziu Jana Palacha v Praze (1994–1998), následně absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, ateliér prof. Jiřího Beránka (2000–2007).

Ústředním tématem Flejšarovy tvorby je příroda, která pro něj představuje inspiraci i hnací sílu. Svá díla, často figurativní, umísťuje do nedotčené krajiny a propojuje je s krajinnou architekturou. Jeho sochy zahrnují figury, hlavy a další fragmenty lidského těla, které se ve tvůrčím vývoji postupně transformují až do abstraktních forem. Nejčastěji používá materiály jako dřevo a kov, které odrážejí jeho vztah k přírodě a symbolizují otázky lidského bytí a smyslu existence. Plastiky připomínající průhledné či robotické struktury vyjadřují jeho přesvědčení, že tělo je jen hmotnou schránkou, kterou pohybuje neviditelná složka – duše.

Flejšarovy sochy mají často monumentální rozměry a geometrické členění, zachovávající reálné proporce objektů, jako jsou zvířata, nebo naopak fantazijní nadživotní figurální kompozice. Jeho díla jsou vystavována v České republice i v zahraničí a jsou součástí soukromých sbírek.

Kromě sochařství se Flejšar věnuje sportu – byl reprezentantem a vicemistrem republiky ve snowboardcrossu a později trenérem juniorské reprezentace a olympijské vítězky Evy Samkové, jejíž charakteristický „knírek“ je rovněž jeho dílem.

Jakub Flejšar kombinuje uměleckou preciznost s hloubkou myšlenky – jeho díla mění energii prostoru, proměňují ho a oživují, a současně reflektují nadčasovou otázku lidského bytí ve světě a čase.